Vybíráme střední školu příliš brzy?

V naší zemi najdeme hned nÄ›kolik životních milníků, kterými projde každý ÄlovÄ›k. Jeden z nejzávažnÄ›jších nastává, když je nám 15 let. V tuto dobu nejen dostaneme svůj obÄanský průkaz a s ním také ÄásteÄnou trestní odpovÄ›dnost, avÅ¡ak vzhledem k tomu, že to je vÄ›k, kdy je vÄ›tÅ¡ina z nás v deváté třídÄ›, nás také Äeká výbÄ›r stÅ™ední Å¡koly.

 

Ten v podstatÄ› znamená, že musíme rozhodnout o své budoucnosti, o tom, co chceme po zbytek života vykonávat za povolání. JistÄ›, mÄ›li jsme devÄ›t let na to, abychom zjistili, v Äem jsou naÅ¡e silné stránky a kde máme slabiny, to vÅ¡ak neznamená, že jsme pÅ™ipraveni na takovéto životní rozhodnutí.

 

 

Je potÅ™eba si uvÄ›domit, že v tuto dobu není náš mozek jeÅ¡tÄ› plnÄ› vyvinut. K tomu dochází až kolem 21 roku života. V dobÄ›, kdy ukonÄujeme devátou třídu, navíc nemáme dostatek zkuÅ¡eností a informací k tomu, abychom se mohli zodpovÄ›dnÄ› rozhodnout. VÄ›tÅ¡inou také nepÅ™emýšlíme nad tak vzdálenou budoucností.

 

Pravda je, že se Äasto rozhodujeme nikoliv podle oboru, nýbrž podle Å¡koly. Ve vÄ›tÅ¡inÄ› případů za nás navíc rozhodnou naÅ¡i rodiÄe. I zde je vÅ¡ak problém. JistÄ›, mají mnohem více zkuÅ¡eností a vÄ›dí, jak svÄ›t funguje. Nejsou vÅ¡ak námi, neznají tak dobÅ™e naÅ¡e záliby. PÅ™itom právÄ› to je pro nás důležité.

 

 

NehledÄ› na to, že prospÄ›ch v jednotlivých pÅ™edmÄ›tech na základní Å¡kole není ovlivnÄ›n jen schopnostmi žáka, ale také uÄitelem. Je mnoho případů, kdy nÄ›který propadal, avÅ¡ak když pÅ™iÅ¡el jiný uÄitel, pak se najednou jeho známky zlepÅ¡ily a daný pÅ™edmÄ›t jej zaÄal bavit.

 

Co tedy můžeme dÄ›lat? Mnoho rodiÄů volí jako bezpeÄnou cestu gymnázium, s tím, že je tak možné odložit volbu povolání o další ÄtyÅ™i roky. To vÅ¡ak není tak úplnÄ› pravda, neboÅ¥ to nás v podstatÄ› pÅ™ipravuje na vysokou – a na tu ne každý má.

 

Proto by byla potÅ™eba urÄitá zmÄ›na systému, která by respektovala nejnovÄ›jší poznatky o lidském vývoji. Mnoha žákům by se tím uÅ¡etÅ™il znaÄný stres.