Když se řekne skleněné zábradlí KMK design, v některých z vás to vyvolá smíšené pocity. Sklo sice na první pohled vytváří dojem vnitřní čistoty a působivého vzhledu, ale je to přece jen sklo, a když upustíte sklenici na podlahu, rozbije se na tisíc kousků. A umístit sklo ke schodišti nebo na balkon, aby nahradilo kovovou konstrukci, to už je přece jen trochu někde mimo, nemyslíte? Takto to může vyznít, že se snad stavbaři zbláznili, ale nemějte obavy, není tomu tak. Vlastnosti skla pro tyto účely jsou jiné, a mohli bychom si je tu ve stručnosti vyjmenovat a popsat.
Sklo je tvrzené – základním předpokladem k úspěchu při výstavbě skleněného zábradlí je konstrukční pevnost materiálu. Není zkrátka možné, aby stejné sklo, jaké známe z kuchyňského nádobí nebo z cylindrů svítidel bylo umístěno i tam, kde se o něj lidé opírají značnou silou. Kdyby sklo prasklo a někdo se zřítil z vyšších pater do prohlubně, znamenalo by to téměř jistý smrtelný úraz, a to samozřejmě nelze připustit v žádném případě.
Sklo vás nepořeže – velmi komplikované by to bylo i tehdy, kdyby se někdo o úlomky skla pořezal, uvědomte si, že sklo vás velmi snadno může usmrtit, například v důsledku tepenného krvácení, kde stačí jen několik minut a bez cizí pomoci vykrvácíte.
Povětrnostní vlivy – obrovskou výhodou tvrzeného skla, ostatně nejen tvrzeného, je odolnost vůči všem povětrnostním vlivům, pokud se nejedná o extrémy, jako je vichřice nebo krupobití. Jde hlavně o to, že sklo nekoroduje, a že je odolné i vůči ultrafialovému slunečnímu záření.
Skleněný adrenalin – se sklem ve stavebním odvětví se můžete setkat i na místech, kde byste jej neočekávali, například v podobě zábradlí u výškových budov, přes které je vidět pod sebe do velkých hlubin. Jsou to třeba ty případy, kdy se postavíte na vyhlídkovou terasu stezky korunami stromů, jejíž podlaha je skleněná, a pod vašima nohama spatříte vrcholky stromů ve výšce dvaceti metrů nad zemí.