Že máme v těle systém, který se nazývá imunitní a chrání nás před negativními vlivy zevního prostředí a patogenů, je snad všeobecně známý fakt. Imunitní systém má řadu složek a mnoho úkolů. Proto se nedá úplně objektivně říct, jestli má někdo imunitu horší než někdo jiný. Ono totiž záleží na tom, z jakého úhlu pohledu se na tuto problematiku díváme. Imunita má totiž za úkol chránit nás před nebezpečnými patogeny (viry, bakteriemi, plísněmi, …), ale zároveň také hlídat, jestli se v organismu nedějí nějaké nádorové změny a v případě potřeby zahájit odstranění poškozených buněk. Takže možná někdo není tak odolný, když se to kolem něho hemží viry chřipky, ale i ve stáří bude bez onkologického nálezu. Imunita je v zásadě rozlišena na dva oddíly, které se ale navzájem překrývají.
Jedná se o část primární a sekundární. Zásadní rozdíl mezi nimi je v tom, že primární imunita je vrozená, reaguje nespecificky a již hned od narození až do smrti stále stejně. Sekundární imunita je začátku života velmi slabá, postupem času ale sílí. Je schopná se učit a reagovat tak na látky, které již zná velice rychle a účinně. Celý systém imunity je složen ze speciálních buněk a tzv. „humorálních“ látek. Buňky jsou různorodé, některé mají schopnost produkovat nebezpečné látky, kterými poškodí struktury patogenů v organismu, jiné jsou zase schopné pohltit celou tělu nebezpečnou látku, tomuto jevu se říká fagocytóza.
Humorální látky jsou také různé, některé z nich jsou produkty imunitních buněk a mají za úkol označit buňky, před kterými chtějí organismus ochránit. Takto jsou tyto buňky pro imunitu lépe rozpoznatelné a snazší odstranit. Kousky například membrán, na které imunitní buňky reagují se nazývají antigeny. Díky tomu také můžeme využívat antigenní testy Covidexpert.cz. Imunita je velmi složitý systém. Skládá se z buněk a humorálních látek, které dohromady vytváří dokonalou ochranu organismu před škodlivinami, které právě detekují přítomnost specifických antigenů např. v nosním sekretu.