V naÅ¡Ã zemi najdeme hned nÄ›kolik životnÃch milnÃků, kterými projde každý ÄlovÄ›k. Jeden z nejzávažnÄ›jÅ¡Ãch nastává, když je nám 15 let. V tuto dobu nejen dostaneme svůj obÄanský průkaz a s nÃm také ÄásteÄnou trestnà odpovÄ›dnost, avÅ¡ak vzhledem k tomu, že to je vÄ›k, kdy je vÄ›tÅ¡ina z nás v deváté tÅ™ÃdÄ›, nás také Äeká výbÄ›r stÅ™ednà školy.
Â
Ten v podstatÄ› znamená, že musÃme rozhodnout o své budoucnosti, o tom, co chceme po zbytek života vykonávat za povolánÃ. JistÄ›, mÄ›li jsme devÄ›t let na to, abychom zjistili, v Äem jsou naÅ¡e silné stránky a kde máme slabiny, to vÅ¡ak neznamená, že jsme pÅ™ipraveni na takovéto životnà rozhodnutÃ.
Â
Â
Je potÅ™eba si uvÄ›domit, že v tuto dobu nenà náš mozek jeÅ¡tÄ› plnÄ› vyvinut. K tomu docházà až kolem 21 roku života. V dobÄ›, kdy ukonÄujeme devátou tÅ™Ãdu, navÃc nemáme dostatek zkuÅ¡enostà a informacà k tomu, abychom se mohli zodpovÄ›dnÄ› rozhodnout. VÄ›tÅ¡inou také nepÅ™emýšlÃme nad tak vzdálenou budoucnostÃ.
Â
Pravda je, že se Äasto rozhodujeme nikoliv podle oboru, nýbrž podle Å¡koly. Ve vÄ›tÅ¡inÄ› pÅ™Ãpadů za nás navÃc rozhodnou naÅ¡i rodiÄe. I zde je vÅ¡ak problém. JistÄ›, majà mnohem vÃce zkuÅ¡enostà a vÄ›dÃ, jak svÄ›t funguje. Nejsou vÅ¡ak námi, neznajà tak dobÅ™e naÅ¡e záliby. PÅ™itom právÄ› to je pro nás důležité.
Â
Â
NehledÄ› na to, že prospÄ›ch v jednotlivých pÅ™edmÄ›tech na základnà škole nenà ovlivnÄ›n jen schopnostmi žáka, ale také uÄitelem. Je mnoho pÅ™Ãpadů, kdy nÄ›který propadal, avÅ¡ak když pÅ™iÅ¡el jiný uÄitel, pak se najednou jeho známky zlepÅ¡ily a daný pÅ™edmÄ›t jej zaÄal bavit.
Â
Co tedy můžeme dÄ›lat? Mnoho rodiÄů volà jako bezpeÄnou cestu gymnázium, s tÃm, že je tak možné odložit volbu povolánà o dalÅ¡Ã ÄtyÅ™i roky. To vÅ¡ak nenà tak úplnÄ› pravda, neboÅ¥ to nás v podstatÄ› pÅ™ipravuje na vysokou – a na tu ne každý má.
Â
Proto by byla potÅ™eba urÄitá zmÄ›na systému, která by respektovala nejnovÄ›jÅ¡Ã poznatky o lidském vývoji. Mnoha žákům by se tÃm uÅ¡etÅ™il znaÄný stres.